První hovor

„Mobilní hospic Ondrášek, u telefonu Eyermannová“

„Haló, tady Nováková. Víte, já bych potřebovala vaši pomoc,“ v telefonu se ozývá vzlyk. „Mám manžela a on umírá. Má rakovinu a v nemocnici mi dali kontakty na mobilní hospice, tak volám.“

„Paní Nováková, slyším, že máte obavy o manžela. Celou situaci spolu probereme. Během hovoru se můžeme dostat na témata, která nebudou úplně příjemná. Kdyby bylo něco, o čem nechcete mluvit, zastavte mě. Je to tak pro vás v pořádku? Když tak mi povykládejte o manželovi, kde teď je, jaký je jeho zdravotní stav.“

„Manžel je teď v nemocnici. Měl velké bolesti a doma už mu nešlo pomoci.“

„Paní Nováková a máte děti?“

„Hm, máme. Syn studuje druhým rokem vysokou školu a dcera chodí na základku, do 7. třídy. Nevím, jak to dětem řeknu, a hlavně té malé. Nevím, jestli se zvládnu starat o manžela doma, když tam bude ta malá. Mám strach, nevím, co mám dělat,“ říká žena s pláčem.

„Paní Nováková, je pochopitelné, že máte starost, jak to všechno bude. Jsou to všechno těžká rozhodnutí. Já vám teď budu říkat, jaké jsou možnosti zajištění péče a třeba ani nedojdeme k nějakému závěru. Ale i to bude v pořádku.“

„Dobře.“

„Když se budete chtít starat o manžela, je dobré si položit otázku, zda si myslíte, že péči o něj zvládnete doma nebo byste raději chtěla využít lůžkový hospic. Je dobré si promluvit s manželem, jak by to chtěl on a třeba i dětmi nebo nějakou kamarádkou. Pokud je pacient doma, je možné využít mobilní hospic nebo kamenný hospic.“ Během hovoru vysvětluji obě možnosti zajištění péče. Informuji ji o využití sociální služby při péči o manžela v domácím prostředí, možnosti zapůjčení pomůcek. Paní Nováková si nechává čas na rozmyšlenou a v závěru hovoru se domlouváme se, že se ozve, až si rozmyslí, jak se bude chtít o manžela starat.

Asi po dvou hodinách do sociální poradny opět volá paní Nováková. Pevným hlasem sděluje, že si přeje, aby byl manžel doma. Sepisuji s ní žádost o přijetí do Ondrášku. Vysvětluji ji průběh péče. Informuji ji o možnosti využít sociální poradnu, o možnosti požádat o příspěvek na péči, využít nadační podporu, využít podporu pro rodinu. Žena se zdá být klidnější. Není tak rozrušená a plačtivá.

Lékař Ondrášku žádost indikoval do péče a bylo domluveno, že pana Nováka přijmeme do péče za tři dny.

Druhý den v hospici zazvoní telefon „Haló, tady Nováková. Víte, zrušte žádost o přijetí do Ondrášku. Teď mi volal doktor z nemocnice. Mám tam hned dojet. Manžel na tom není dobře.“

„Paní Nováková, dobře. Bylo by pro vás v pořádku, kdybych vás stále nechala v evidenci, než se dozvíte, co se s manželem děje?“

„Určitě, děkuju za všechno.“

„Paní Nováková, kdybyste potřebovala něco probrat, co se týká sociálních věcí, můžete se pořád obracet na sociální poradnu při Ondrášku. Služby jsou zdarma. Můžete se na nás obracet teď, ale i kdyby se stalo, že by pan manžel zemřel.“

Za několik dnů paní Nováková volá, že manžel zemřel. Děkuje za čas, trpělivost a přístup.

Kontakt na sociální poradnu najdete na našich stránkách www.mhondrasek.cz/socialniporadna.