Máme spoustu dárců, kteří jsou pro nás inspirací. Mezi ně patří i Irena Hrachovinová a její Školička u lesa. Ví, že pomáhat pravidelně je důležité. Je to jistota, že Ondrášek bude moct pečovat dál. Trochu jsme ji vyzpovídali a vznikl z toho krásný rozhovor. Chtěli jsme ho upravit do článku, ale to by byla velká škoda. Tak si ho přečtěte.
Jak Vás napadlo začít jako školka podporovat Mobilní hospic Ondrášek?
Odmalička mám v sobě touhu pomáhat. Často jsem zachraňovala a tahala domů cizí psy, kočky, ptáčky... No, později jsem zachraňovala i vinný sklípek, kterému hrozilo zavření. :-) Věřila jsem, a možná někdy ještě trochu věřím, že dokážu měnit svět k lepšímu.
Když jsme s manželem otevřeli Školičku, zjistila jsem, že jsme obklopeni báječnými lidmi (rodiči), a že bych chtěla zkusit tu pomoc dělat v o něco větším měřítku. Chtěla jsem si vybrat organizaci, kterou budeme dlouhodobě podporovat.
Dlouho jsem přemýšlet nemusela. Shodou okolností jsem narazila na Ondrášek, tuším někde v rádiu si vyslechla neskutečně silný příběh paní zakladatelky Sylvy a měla jsem jasno. Přesvědčilo mě hlavně to, že v té době byl Ondrášek jediný, který pečoval také o umírající děti. Díky Sylvě. Díky Ondrovi.
Každý rok pořádáte dětský karneval a celý výtěžek z tomboly posíláte nevyléčitelně nemocným. Proč zrovna karneval?
Naše karnevaly nezačaly hned. Museli jsme se k nim propracovat. Nejdřív byla sbírka, pak jsem vymyslela dražbu malovaných kamínků, ale pořád to nebylo ono. V roce 2021 jsem se účastnila skvělého kurzu. Součástí byl úkol vytvořit dobročinnou akci, která propojí veřejnost. O něčem takovém jsem přemýšlela ještě před kurzem. Děti nám odcházely a já chtěla nějakou akci, kde se budeme moci zase potkávat a vidět, jak rostou. Jak to ale navléknout, ať to přinese peníze taky pro Ondrášek?
Vymyslela jsem karneval a s ním spojenou tombolu. Překousla jsem stud, ptala se, e-mailem oslovovala sponzory a ono se to povedlo. A co víc. Z jedné akce je krásná tradice, na kterou se všichni těšíme už rok předem. :-)
Vloni mě napadlo, že by se mohlo prodávat i občerstvení, které se přinese. Naši báječní rodiče samozřejmě souhlasili a ty dobroty, co nosí, to by záviděl i Pepa Maršálek!
Je něco, co byste chtěla dodat?
Jsem nesmírně šťastná a vděčná, že jsem obklopena lidmi, kterými jsem obklopena. Děkuji jim neustále. Hlavně našemu dream týmu, který je fakt dream tým jak se patří a srdce mají holky na správném místě.
Stejně tak jako naši rodiče, kteří nejen že na karnevalu utratí balík, ale nebojím se je oslovit ani s jinou pomocí. A i když o mě manžel říká, že jsem "otrava", tak mi to vlastně ani nevadí. Hlavně že být otravou pomáhá dobré věci. Myslím si, že když člověk může pomoci, tak musí. No a když má kolem sebe tolik dobrých lidí, kteří můžou, tak to platí dvojnásob.
Ondrášku všichni ze Školičky přejeme moc a moc sil a energie. Spoustu parádních kolegů, a ještě více dárců, ať můžou pomáhat všem lidem, kteří jejich pomoc potřebují. Odvádíte obrovský kus práce.
