"Měla jsem ohromný strach o rodinu, hlavně o maminku. Maminka sama není zdravá, má velké problémy se srdcem. Měla jsem strach, jak to přijme.
Sama bych to nezvládla. Ve vojenské nemocnici mi nabídli paliativní péči a to bylo hrozně důležité. Smířit se s tím, že člověk má takovou diagnózu a nezbývají mu roky, pravděpodobně ani měsíce, není jednoduché. Mně ale paliativní ambulance pomohla hlavně v tom, že byli u toho, když se mluvilo s mojí maminkou. Měla jsem radost, že mi kryjí záda, byli skvělí."
Často mluvíme o komplexnosti péče. Co přesně to znamená? Že vám "kryjeme záda" kdykoli to potřebujete.
Přečtěte si rozhovor s 45letou Andreou, která otevřeně povídá o životě s nemocí, černém humoru i plánech, které ještě má: https://www.umirani.cz/clanky/...